THE CURE - Songs Of A Lost World
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
SMASHED FACE jsou další z českých (přesněji řečeno moravských) kapel dávajících v poslední době o sobě čím dál více vědět. Vše načnuto častým koncertováním po boku stylově spřízněných a v mnoha případech i zavedených tuzemských či zahraničních spolků. Dalším a zcela logickým krokem je příprava první desky, přičemž skupina má na svém kontě už i jedno demo pojmenované „Invaze“ z roku 2002.
Album je nahráno v již osvědčeném studiu Šopa a vychází pod hlavičkou čím dál agilnějších Nice To Eat You Records. Název vydavatele má tedy dostatečně vypovídající hodnotu i o žánrovém směřování SMASHED FACE. Ano, správně, je to death metal. Přesněji řečeno jeho brutální odnož. Domnívat se, že v podobě „Human : Earth Parasite“ na nás čeká něco nového, či dokonce něco svůj žánr obohacujícího, by bylo skutečně bláhové. SMASHED FACE prostě tu svou deathovou karavanu táhnou již mnohokráte, tu méně tu více úspěšně, prošlapanými cestičkami a nehodlají si přitom činit žádné potíže v podobě hledání neprobádaných končin. Vždyť proč také? V tuto chvíli si možná řeknete, že další slova nemají cenu, neboť je zbytečné se tímto materiálem dále zabývat. Vyznavači hudební progrese možná právem, ale ti ostatní by mohli ještě vydržet…
…Neboť nahrávka má i přes své nesporné klišé několik pozitiv, které jsou pro vyznavače žánru dostatečným důvodem se o „Human : Earth Parasite“ zajímat. Tak prvně je to narozdíl od mojí osobou nedávno recenzované novinky GODLESS TRUTH velmi dobrý zvuk. Vyzdvihnul bych hlavně těžkotonážní sekyru. „Human : Earth Parasite“ disponuje rovněž dostatečným vnitřním nábojem a takzvaným tahem na branku (nemám toto spojení rád, ale nic výstižnějšího mě v tuto chvíli nenapadá). Jednotlivé skladby nejsou zbytečně natahovány a díky tomu nezačnou nudit a album tak neztrácí spád. Riffy jako by byly mnohokráte „vypůjčeny“ z floridských zkušeben a zahuhlaný chropot je již samozřejmostí. Pozitivně lze hodnotit i snahu o tempovou variabilitu, která v tomto případě úspěšně eliminuje kolovrátkový efekt. Kapela má v rejstříku kromě klasických sypaček i časté střední tempa a chybět nesmí ani nějaká ta „houpačka“.
Tak tedy brát či nebrat? Podle informací z promoletáku je již první várka CD vyprodána a nyní se chystá dolis, takže své publikum si SMASHED FACE očividně našli. Myslím, že i po zásluze, protože jejich debutní nahrávka, ač nijak nevybočuje z dlouhé řady současných death metalových počinů, přeci jen má nějakou tu devízu navrch. Alespoň z hlediska tuzemských poměrů určitě.
PS: Úhledně vyvedený CD ROM bonus v podobě webové stránky obsahuje jak demo „Invaze“ ve formátu MP3, tak i několik fotografií a koncertní video.
Standardní brutálně-death metalová nahrávka s kvalitní produkcí a na svůj žánr slušnými a chytlavými skladbami. Za pozornost určitě stojí.
6 / 10
1. Frankenstein's Fare
2. Pills of Suffering
3. Why?
4. I Suffocate
5. Requiem
6. Body Count / Bhopal Massacre
7. End of Gaia
8. Black Stain (Sea of Blood)
9. Parasites
Misanthropocentric (2011)
Virulent Procreation (2006)
Human : Earth Parasite (2004)
Invaze (demo) (2002)
Vydáno: 2004
Vydavatel: Nice To Eat You Records
Stopáž: 30:17
Produkce: Staňa Valášek
Studio: Studio Šopa, Lipov
Kontakt: Luboš Fred Kristek, Za potokem 49, Velká Bíteš 59501, Czech republic
-bez slovního hodnocení-
Návrat po šestnácti letech. Navíc víceméně autorská deska Roberta Smitha. Navazují na nejlepší kousky své diskografie a současně se zbytečně neopakují. Poslouchám to poslední dva týdny a moje dojmy stále rostou.
Bilanční a v rámci možností i moderní album zároveň. Typičtí BODY COUNT místy výrazně oživení působením hostů. Album sotva překvapí něčím neotřelým, ale dá se mu odolávat jen do prvního výkřiku "madafaká". Pak už je to zase všechno zpátky v 90's.
Faust a spol. tentokrát více přitlačili na pilu a natočili o poznání méně přátelskou desku. Více black metalu a méně zjemňujících prvků. I tak je materiál pěkně diversifikovaný, jen je méně přístupný a chybí mu ona zpěvnost, vzletnost a naléhavost.
Čistý death/doom. Špinavý, jeskynním marastem až po krk nasáklý. Ale také spíše jednoduchý, držící se jako klíště žánrových standardů bez nejmenší ochoty alespoň základně experimentovat. Co mu však nechybí, je tolik potřebná neotesanost a hrubozrnnost.
Nejvíce přístupná deska GAEREA. Portugalci sice stále preferují rychlá tempa, ale materiál zároveň různě zahlazují, kudrnatí a zjemňují. A vesele do něj integrují jeden post-metalový prvek za druhým. Black metal pro masy, nicméně velmi pěkně složený.
(Raw) blackmetalový projekt z pokojíčku se vším všudy. Tentokrát za materiálem stojí osoba pohlaví něžného. Slyším za tím trochu SATANIC WARMASTER, SARGEIST, ORDER OF NOSFERAT a nebo také WINTER LANTERN. Jednoduchá, leč dobře poslouchatelná deska.
Debutové album hardcore kapely, která je složena ze členů ve svém žánru vyhlášených švédských skupin OUTLAST a VICTIMS. Dvacet minut nekompromisního nátěru brousícího až do oblasti crustu.